Český veřejný sektor zaměstnává zhruba 1 milion osob, tedy zhruba pětinu pracovní síly země. Zhruba 450 tisíc z nich hradí platy přímo státní rozpočet. A z nich zhruba jen 80 tisíc lze chápat jako státní úředníky.
Kde a za jaké platy pracují státní zaměstnanci a státní úředníci především jsou hlavními otázkami, které v této studii zodpovídáme pomocí skutečných rozpočtových dat získaných od Ministerstva financí pro roky 2003 až 2020.
Zodpovězení těchto hlavních otázek nám umožní chápat vývoj výše platů v kontextu vývoje celé ekonomiky, lépe pochopit potenciál diskutovaných konsolidačních opatření týkajících se státních zaměstnanců, pozorovat zda došlo zavedením Zákona o státní službě k výrazným změnám v počtech či platech státních úředníků nebo zda se změnila efektivita rozpočtového procesu vzhledem k tzv. neobsazeným místům.
Pro zodpovězení otázek v této studii využíváme stejný metodologický přístup (datová analýza) a stejný datový zdroj (detailní informace od Ministerstva financí ze Státního závěrečného účtu) jako ve studii vydané v červnu 2014 (https://idea.cerge-ei.cz/studies/2014-06-statni-urednici-kolik-jich-vlastne-je-kde-a-za-jake-platy-pracuji). (Počty i platy jsou přepočtené na plné úvazky.)
Počet zaměstnanců placených přímo ze státního rozpočtu ukazuje graf 1 na základě informací o skutečném rozpočtu pro rok 2020.1
Státní zaměstnanci v grafu 1 jsou podle tzv. regulace zaměstnanosti rozděleni do šesti skupin. Ministerstva (1. skupina) a Ostatní ústřední úřady (2.) spolu dávají Ústřední orgány státní správy (ÚO). Když k nim přidáme Neústřední státní správu (3.) a Správu ve složkách obrany, bezpečnostní, celní a právní ochrany (4., SOBCPO), mluvíme dohromady o Státní správě. Když k nim dále přidáme Ostatní organizační složky státu (5., OOSS), včetně Armády, máme Organizační složky státu (OSS) nebo také Rozpočtové organizace (RO). Konečně, přidáním Příspěvkových organizací (6., PO), získáváme rozpočtové organizace a příspěvkové organizace (ROPO). Státní zaměstnanci jsou tedy rozděleni do šesti skupin, které všechny dohromady dávají ROPO.
Státní úředníci nejlépe odpovídají součtu prvních tří skupin (78 tisíc). (Plus se nabízí možnost odečtení od tohoto čísla zhruba 5 tisíc zaměstnanců, které podobně jako ve studii z roku 2014 lze jen stěží počítat jako státní úředníky a jedná se spíše o čelny sborů, například část vojáků formálně vedených pod ministerstvem obrany.) (Například pro rok 2020 je podobný komentář na straně 96 části C zde, ale důsledek pro počty státních úředníků z toho jasné nejsou https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/statni-rozpocet/plneni-statniho-rozpoctu/2020/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2020-41689)
Na ministerstvech pracuje 23 tisíc lidí, na ostatních ústředních úřadech (například Úřad vlády, Český úřad zeměměřický a katastrální nebo Český statistický úřad) pak pracuje dalších 5 tisíc lidí. Největší část státních úředníků, 51 tisíc, pracuje na úřadech neústřední státní správy, mezi které patří Generální finanční ředitelství, Úřad práce nebo Česká správa sociálního zabezpečení.
Mezi sbory (82 tisíc) jsou například policisté a hasiči, ale i vězeňští dozorci. V ostatní včetně armády (39 tisíc) je právě armáda pod kapitolou ministerstva vnitra zodpovědná za většinu zaměstnanců (32 tisíc).
Příspěvkové organizace mají 265 tisíc zaměstnanců a naprostá většina z nich spadá pod kapitolu Ministerstva školství a tělevýchovy, tedy veřejných základních a středních škol a necelá polovina (254 tisíc). Tato skupina tedy tvoří většinu státních zaměstnanců. Nejvýznamnější jednotlivou skupinou jsou Příspěvkové organizace, včetně učitelů a dalších zaměstnanců škol, což lze vidět dobře i v členění zaměstnanců dle rozpočtových kapitol.
Počty zaměstnanců a objem platů dle rozpočtových kapitol ukazuje následující graf. Z jedné rozpočtové kapitoly mohou být placeny zaměstnanci lišící se dle regulace zaměstnanosti. Například Ministerstvo vnitra má velké množství zaměstnanců SOBCPO a UO, ale také nezanedbatelné množství OSS a OOSS. Většina má jen jednu regulaci zaměstnanosti - například Český statistický úřad zaměstnává je jen UO.
Zdaleka největší díl zaměstnanosti ve státní správě představují tři velká ministerstva (financí, vnitra, práce a sociálních věcí) a jimi řízené organizace (například Úřad práce, Česká správa sociálního zabezpečení nebo Generální finanční ředitelství), které společně zaměstnávají zhruba 80% státních úředníků (zhruba 63 tisíc). 2
Průměrné platy státních zaměstnanců po jednotlivých rozpočtových kapitolách rozdělených podle regulace zaměstnanosti ukazuje graf 3.3
Pro ministerstva a ostatní ústřední orgány použité hodnoty průměrné mzdy v Praze. V ostatních případech je jako reference použitý průměrný plat v národním hospodářství. Hodnota 100% znamená, že průměrný plat v kategorii je stejný jako průměrný plat v národním hospodářství. Popisky “Největší a nejmenší nárust” zde vyjadřují procentuální změnu platu ve vztahu k průměrnému platu v ČR. Tedy pokud plat na Ministerstvu financí byl v jednom roce roven 115% pražského platu, a další rok vzrostl na 130%, největší nárust by byl 15%.
Všechny grafy byly vytvořeny pomocí plotly. Pro detailnější analýzu se může hodit udělat drag+drop výseč přímo v grafu (Zoom button), nebo odškrtnout některé z kategorií v legendě napravo. Double-clickem na kategorii v legendě je možné skrýt všechny kategorie až na tu vybranou kategorii. Pro reset je tam “Reset axes” button.↩︎
Grafy A1 a A2 v příloze ukazují celkové součty platů státních zaměstnanců, které jsou podobně rozděleny jako jejich počty v grafech 1 a 2 (i protože rozdíly v počtech zaměstnanců hrají výraznější roli než rozdíly v průměrných platech).↩︎
Graf A3 v příloze ukazuje tyto průměrné platy ve vztahu k průměrné mzdě v národním hospodářství - mnohé z těchto platů jsou pod tímto průměrem.↩︎